O kvalitě používaných bylin nejen v USA
Mám rád bylinky. Mám rád jejich barvy, tvary, vůně a především to, že umí lidem ulevit v jejich trápení. Jedna z mých prababiček žila v hájovně na Českomoravské vysočině. Lidé si k ní chodili pro bylinky. Musela toho znát hodně o bylinkách i o lidech. Bylinky a lidi měli v tom chudém kraji k sobě blízko.
Zázračná Echinacea
V bohaté Americe žijí taky chudí lidé. Ti, co měli k zemi nejblíž, severoameričtí indiáni, též užívali bylinky. I zajímalo mně, jak je používali. David Winston, kterého si indiáni Cherokee vybrali za svého medicinmana (oficiální titul zní: medicinal priest), mně vyprávěl o tolik opěvované, vážené a zdiskreditované immuno-modulační bylince Echinacea. V učebnicích jsem se o ní dozvěděl, že pomáhá při chřipkách, nastuzení a zánětlivých onemocněních. David zná o bylinkách hodně. Na louce vytrhl dvě rostliny Echinacei i s kořeny. Zeptal se mně, kterou bych použil pro léčení a kterou tak akorát do vázy. Na první pohled dvě totožné rostliny. Požádal mně, abych rozkousal kousek kořene. Jeden kořen měl palčivou chuť připomínající olizování kontaktů ploché 9V baterie. Druhý kořen naopak žádnou elektrizující chuť neměl. Pro léčení se hodí kořen Echinacei s elektrizující chutí.
Sbírej tuto bylinu na šibeničním vršku za sedmého úplňku v roce…
Na druhé straně světa, ve slunné Austrálii, se do bylin zahloubal nesmírně inteligentní, vytrvalý a vzdělaný chemik Kerry Bone. Kerry šel do starých knih a pročítal návody na sběr, přípravu a použití bylinek. Jistě jste se pobavili při návodech typu: sbírej tuto bylinu na šibeničním vršku za sedmého úplňku v roce….. Kerry to vzal doslovně a udělal to, co dosud nikdo před ním. Nechal nasbírat popsané bylinky dle prastarých návodů. Potom je podrobil chromatografii. Chromatografie identifikuje nejrůznější chemické složky a ukáže i jejich vzájemný poměr. Právě ten poměr, tj. relativní zastoupení jednotlivých složek vůči sobě je to, co odlišuje velmi účinné byliny od těch ne tak moc účinných. Potom už následovalo mnoho let vytrvalé mravenčí práce, než Kerry zmapoval takzvané klíče, nebo podpisy, jednotlivých často používaných bylinek.
Jeho skvělá práce otevřela možnost jak testovat kvalitu bylin. Kerry dokáže vyprávět příběhy o Echinacei celé dny. Takže zde alespoň několik mouder týkajících se Echinacei : účinné látky se nacházejí v kořenech. Ne ve všech a ne vždycky. Echinacea potřebuje ke stimulování bílých krvinek vitamin C. Pozor, jedná se o komplexní vitamin C. Ten má 17 různých faktorů jako je J, P faktor a tyrosinasa. Samotná kyselina L-askorbová, která se často prodává jako vitamin C nefunguje. Stejně důležité jako sklizeň správných kořenů je jejich skladování, zpracování, a trvanlivost. Při dokonalém testování se zjistilo, že například přehřátí suroviny výrazně snížilo obsah účinných látek. Dávkování Echinacei. Ve starých knihách se doporučovali mnohem vyšší dávky, než jsme běžně zvyklí vídat v obchodech. Pro Echinaceu je to průměrně 15 gramů na den. To je tak hustý půllitr odvaru, že v něm stojí lžíce. Je zřejmé, že bylinky mohou působit i jako homeopatika, či homeopatické matečné tinktury. Pokud ale hovoříme o léčbě komplexními a kompletními chemickými konstituenty obsažených v bylinkách měli bychom se přidržet dávkování popsaného ve starých knihách a potvrzeného laboratorně.
Bylinky se dnes prodávají v každém supermarketu
Co dodat k současnému stavu věci? Bylinky se staly v Americe velkým businessem. Tak jako na vitaminy se jeden slavný americký lékař díval s výsměchem, stejný osud provází bylinky. Slavný americký lékař tvrdil, že lidé po užívání vitaminů budou mít akorát dražší moč. Po té co prodej vitaminů trhal jeden rekord za druhým je tento lékař majitelem firmy na vitaminy. Bylinky se dnes prodávají v každém supermarketu. Farmáři pěstují plná pole Echinacei. Dvakrát, někdy třikrát do roka sklidí kombajnem nadzemní části Echinacei a tyto jsou zpracovány do neúčinných tablet, tinktur a mastí. Některé firmy jdou až tak daleko, že jejich přípravky jsou vyrobeny z hlušiny, která už v sobě nemá vůbec žádné účinné látky. Firmy sází na placebo. Pak se vynoří studie o tom, že Echinacea vlastně vůbec nefunguje. Nakonec, kdo víc křičí a dá více peněz do reklamy, ten vyhraje a vydělá.
Evropa převyšuje Ameriku
Pojďme raději do staré dobré Evropy. Lidé jsou na sebe hodnější, babky kořenářky a dědkové bylinkáři sbírají svoje bylinky, tak jak se má. Nikdo na bylinkách nebohatne. Dávky jsou účinné. Všichni pacienti používají bylinky, které jim předepisují vlídní lékaři. Ti jsou samozřejmě vzdělaní v bylinách, neb je to jeden z hlavních předmětů na lékařských fakultách. Přírodní lékařství a bylinná terapie se těší vážnosti postavené na moudrosti věků. Technologické možnosti evropských zemí převyšují zaostalou Ameriku. Že to zní jako pohádka? Ale vůbec ne. Toto je pohled mnoha amerických bylinkářů. Ne nadarmo se říká, že přání je otcem myšlenky. Též mně to připomíná, že tráva je zelenější za sousedovým plotem.
Dr. Pavel Nývlt studoval fytotherapii u profesorky Jill Stansburry, ND. Další významní učitelé: Ryan Drum, PhD, Jared Zeff, ND, Lac, David Winston (medicinal priest of Cherokee indians) Cascade Anderson, Kerry Bone, PhD.
